Vnitřní dítě
Vnitřní dítě je část nás samotných. Je to naše malá holčička/chlapeček uvnitř nás. Vnitřnímu dítěti se v dětství vedlo špatně, a protože bylo malé a bálo se, tak se rozhodlo schovat a nebýt dítětem. Nechtělo cítit bolest, strach, ponížení, odmítnutí, nelásku, samotu…
Když v dětství potlačíme bolestivé emoce, tak je pak v dospělosti zakrýváme agresí, zlobou, drogami, alkoholem… Špatně snášíme, určité události a situace a nemáme je pod kontrolou. Potlačené emoce z naší zapomenuté minulosti se v současnosti objevují ve zvýšené intenzitě, neboť jsme tenkrát nedostali v dané nepříjemné situaci potřebnou podporu a útěchu. V dospělosti pak reagujeme citlivěji, často až přecitlivěle. Bohužel často netušíme, že počátek naší bolesti je v ukryt v našem dětství.
dítě
Naše zraněné vnitřní dítě je ta část našeho já, která se v důsledku nezpracovaných zranění a traumat prožitých v dětství, oddělila od naší vědomé části psychiky. Zraněné vnitřní dítě „je schované" v našem podvědomí a "kazí, zlobí" při každé příležitosti náš dospělý vztah k nám i k okolí. Naše vnitřní dítě se vždy rozhoduje podle emocí a pocitů. Nehodnotí problém z rozumové stránky. A pokud naše vnitřní dítě trpí, trpíme i my, pokud se bojí, bojíme se i my…
Zdravé vnitřní dítě je zdroj hravosti, kreativity, zvídavosti a radosti v nás, pomáhá nám v osobním růstu, poznání a objevování světa, vede nás k úžasu a nadšení.
Některé příznaky zraněného dítěte…
Chybí nám sebeláska a sebedůvěra
Nedůvěřujeme sobě ani ostatním
Podezíráme, bojíme se, trestáme se
Jsme nešťastní, nejistí
Máme strach ze ztráty blízké osoby
Máme nekontrolovatelné vlny zlosti a násilí
Jsme závislí na látkách, osobách, věcech
Máme deprese, úzkosti
Máme potřebu mít vše pod kontrolou
Máme potřebu vše kontrolovat
Nejsme dost úspěšní, jsme zklamaní životem
Léčení vnitřního dítěte
Našemu vnitřnímu dítěti často chybí láska, objemutí, pocit bezpečí nebo se něčeho bojí. Pokud se s ním spojíme, promluvíme si s ním o tom a doplníme chybějící pocity, pomůžeme mu se osvobodit z naší podvědomé mysli.
Jak se naladit na své vnitřní dítě a pojit se s ním...
Udělejte si na sebe čas, aby Vás nikdo nerušil.
Udělejte si pohodlí a zavřete oči.
Představte si, že jste v pokojíčku, kde jste vyrůstali. (Pokud jste neměli svůj pokoj, představte si jakékoli místo, kde jste jako malí trávili čas).
Nejdřív se podívejte, jak Vaše vnitřní dítě vypadá? Kolik mu je let? (Je důležité vědět, jak je staré, protože tam nastala nějaká vnitřní bolest, nějaké trauma). Jak se tváří a cítí? (Zda je šťastné a spokojené nebo smutné a trápí se).
Zeptejte se ho na následující otázky a podle toho, jak na ně bude reagovat se ho snažte utišit a ubezepčit, že ho milujete a je v bezpečí. Zjistěte, co by mu pomohlo a dejte mu, co potřebuje. Doplňte pocity, které mu chybí. Dívejte se, jak reaguje a mluvte s ním tak dlouho, jak bude potřebovat, aby bylo šťastné a spokojené. Je důležité, abyste u následujících otázek nezůstávali na povrchu, ale zjistili příčinu. Co se stalo? Kdy a jak? Před čím se chrání? Co by mu pomohlo?
Co tě trápí? Jak ti mohu pomoci?
Co ti chybí? Od koho ti to nejvíc chybělo? Podívej se, proč ti to dotyčný nedal.
Jakou osobu by sis přál mít v pokojíčku? Proč ti chybí?
Čeho se bojíš? Proč? Kdo ti co udělal? Proč ti to udělal?
Smíš být sám sebou? Jaký bys chtěl být? Proč takový nejsi?
Co pro tebe mohu udělat, abys bylo šťastné a spojené?
