Stres
Stres
Žijeme ve dvou duševních stavech. V režimu tvoření (růstu) a režimu přežití.
Život v režimu přežití znamená život ve stresu.
Existují tři typy stresu:
Emocionální – hypotéka, finanční problémy, rozvod, tchýně, šéf, …
Fyzický – traumatický zážitek, nehody, zranění …
Chemický – viry a bakterie, alkohol, kouření, prach, éčka …
Stres
Při stresové situaci je tělo vyvedeno z rovnováhy. Pokud se cítíme v ohrožení, mozek začne vylučovat hormony stresu a zánětlivé látky. Vypouštěné látky během vnímání stresu zastavují růst buněk a znemožňují činnost imunitního systému. Pokud se jedná o krátkodobý stav, naše tělo se s tím dokáže lehce vypořádat.
Pokud ale prožíváme dlouhodobý stres a neustále se cítíme v ohrožení, což je v dnešním světě na denním pořádku, pak je ohrožován náš imunitní systém a růst nových buněk. (Každý den potřebujeme nahradit stovky miliard odumřelých buněk a vytvořit nové.) Ve stresu investujeme naši energii do stavu bojuj nebo uteč. Adrenalin a kortizol nám začnou proudit v těle, orgány se odkrví a krev se nahromadí do nohou a rukou, abychom mohli rychleji reagovat. Pokud však nebojujeme ani neutečeme, energie není využita a usadí se v buňkách. Pak vzniká bolest na fyzické úrovni.
Bolest = nahromaděné emoce v těle
Mezi stresové emoce patří – strach, nejistota, frustrace, hněv, smutek, bolest, méněcennost, utrpení, odsouzení, nenávist… Pokud nás často a dlouhodobě tyto emoce ovládají, stáváme se posedlí sami sebou. Přehnaně se zabýváme svým tělem a vnějším prostředím. Jsme schopní vnímat pouze základní potřeby svého těla.
Žijeme v pohotovosti a jsme zaměření na tu jednu věc. Stresovou situaci nemusíme přímo prožívat, stačí, když na ni jen pomyslíme a vyvoláme ji ve svém těle úplně stejně. Žádný organismus nevydrží dlouhodobě nouzový režim a jeho následky. Výsledkem stresu jsou pak nemoci v našem těle. Je dokázáno, že stres způsobuje až 90 % nemocí.
Dlouhodobý stres = nemoc
